Obraz života a smrti Wolfganga Amadea Mozarta, jeho horečné tvůrčí práce, lásek, střetů s mocnými tohoto světa v četně vídeňského císařského dvora a zvláštního soupeření s Antoniem Salierim je zárověň podobenstvím o síle umění a nezávislosti umělce, o konfliktu geniality s prostředností a přirozenosti s pokrytectvím. Tato hra o síle svobody a talentu se stala podkladem pro stejnojmenný úspěšný film Miloše Formana.

Stalo se to v době, na kterou člověk dodnes vzpomíná jako na ráj. Lidé tenkrát měli jednu společnou duši. Žili šťastně v hejnech jako ryby, jako ptáci. Měli jednu společnou řeč, ale ani tu moc neužívali - vnímali jeden druhého jako sama sebe. Když je na začátku slyšíme zpívat, jakoby zpívalo jedno srdce jedněmi ústy vícehlasem celého světa. A tehdy se to stalo. Bůh slunce - Šamaš si vybral člověka jako hračku pro ukrácení dlouhé chvíle. Sestupuje z nebe, bere na sebe podobu jednoho z lidí a ...

Oba autoři navazují na svůj předchozí projekt Snů svatojánských nocí a na scénu hudebního divadla vstoupili tentokrát s novým žánrem, který pojemenovali scénické oratorium. Inspirace Faustovskými motivy otevírá prostor k zamyšlení nad údělem člověka. Autoři provází svého hrdinu vesmírem po říši Fantazie, Racionality, Bohatství a Chudoby a celé jeho putování sledují Satan a Duch svatý, kteří spolu uzavřeli sázku o jeho duši. Trpké poznání o nenapravitelnosti lidského plemene je propojeno s nadějí