Asi nejznámější hrdinská komedie ve verších vypráví příběh romantického rváče, jehož srdce bylo snad až příliš něžné, duše snad až příliš plachá a nos snad až příliš velký. Jeho odvaha na bojišti kontrastuje s věčnými útěky před otevřeným vyznáním velké čisté lásky. Přesto přese všechno zůstává hrdinou, jenž sám hravě skolí sto soků, během soubojů skládá balady a spolu se svým širákem odhazuje v dál i povrchnost, hloupost a křiváctví.

Jemná a hluboce lidská komedie o lásce výstředního mladíka ke staré hraběnce uchvátila při své pouti po světových jevištích svým nesentimentálním životním optimismem, tím, jak hlavní hrdinka dokáže nacházet krásu a radost i ve věcech na první pohled zcela všedních a obyčejných. Vyzývá na cestu za největším dobrodružstvím, jež nás vůbec může potkat - na nelehkou cestu za přátelstvím a láskou, kde ani smrt neznamená definitivní tečku.

Charleyovu tetu napsal Brandon-Thomas pro velkého viktoriánského komika W. Penleyho. Chtěl mu vytvořit zajímavou a neobvyklou roli, a tak nakonec vznikla hra o mládí a mladistvé ztřeštěnosti s oblíbenou zápletkou záměny osob, kde má většinu komických nedorozumění na svědomí muž převlečený za ženu. Brandon-Thomas v Charleyově tetě navíc šťastně smísil postupy tradiční frašky s typickou anglickou konverzační komedií. Zasloužil se tak o dílo, které se od roku 1892 hraje téměř nepřetržitě po celém s