Scena.cz - 1. kulturní portál   reklama Volny
Scena.cz - 1. kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru

    Katalog/Navigace
/
 
Divadlo žije! 
 
Počáteční písmeno /
  a  b  c  č  d  e  f  g  h  i  j  k  l  m  n  o  p  q  r  ř  s  š  t  u  v  w  x  y  z  ž 
 
 
 
N. V. Gogol: REVIZOR /
Národní divadlo Brno
 
Překlad: Zdeněk Mahler
Režie: Ivan Rajmont j.h.
Scéna: Martin Černý j.h.
Kostýmy: Jana Preková j.h.
 
Komedie, která ve světovém činoherním repertoáru patří k nejslavnějším, nejvýznamnějším, nejinspirativnějším, ale i divácky nejvděčnějším hrám, způsobila Gogolovi mnoho útrap, dokonce tak velkých, že autor po premiéře opustil Rusko. Gogol byl znepokojen rozporuplným ohlasem, ale také tím, že petěrburgská inscenace (1836) degradovala jeho skvostný a dvojsmyslný dramatický text na pouhou prvoplánovou frašku. Hra vychází z anekdotického příběhu, který mu poskytl Alexandr Sergejevič Puškin, jehož si údajně v některém ruském městečku spletli s revizorem (mimochodem Puškin poskytl Gogolovi i námět k úžasným Mrtvým duším): V řadách úředníků zapadlého provinčního městečka nikolajevského Ruska vyvolá zděšení informace o tajném příjezdu revizora. Není se co divit, protože jejich svět je založen na podvodech, zlořádech a korupci, které jsou vlastní i hejtmanovi, hlavě místního osazenstva. Všichni pak odporně podlézají domnělému revizorovi – Chlestakovi, který, žel, je sám neskutečný podvodník a „fantasticky mihotavý fantom lží“ (charakteristika Gogola). Prostřednictvím dvojsmyslných tragikomických situací předkládá Gogol pokřivený svět, kde všechny vztahy charakterizuje strach: hejtman má strach z revizora a úředníci z hejtmana a jeden z druhého. Zpočátku má Chlestakov strach z hejtmana, ale posléze se nechá hostit a přijímá úplatky, aniž do konce hry pochopí, že jej považují za revizora. V této hře se vynikajícím způsobem uplatňuje Gogolova mistrovská schopnost „pohybovat se na hraně“ (ostatně jako i v dalších jeho dílech): mezi pravděpodobností a nepravděpodobností, anekdotičností a vážností, věrohodností a nevěrohodností. Za fasádou úsměvů a bodré rozšafnosti se skrývá hořkost, ale také škleb, vyplývající z neomylného oddělování zápachu od vůně. Realismus Gogolových děl je často klamným zdáním, neboť spíše dochází k „odskutečnění skutečnosti“, mj. i proto, že u Gogola schválně „hmota není obdařena duchem, z člověka zůstává jenom tělo“ (Nikolaj A. Berďajev). Gogol kdysi přiznal, že se osvobozoval od svých nedostatků a špatných vlastností tím, že je přenášel na své hrdiny, a tak se jich vlastně zbavoval.
 
Premiéra: 19.3.2010
 
Osoby a obsazení: Ivan A. Chlestakov, úředník z Petěrburku (Martin Dohnal); Osip, jeho sluha (Petr Panzenberger); A. A. Skvoznik-Dmuchanovskij, hejtman (Zdeněk Dvořák); Anna Andrejevna, jeho žena (Dita Kaplanová); Marja Antonovna, jeho dcera (Magdaléna Tkačíková j.h.); Luka Chlopov, školní inspektor (Ondřej Mikulášek); Jeho žena (Marie Durnová); A. F. Ljapkin-Ťapkin, okresní soudce (Bedřich Výtisk); A. F. Zemljanika, správce chudinského ústavu (Jiří Pištěk); Ivan Kuzmič Špekin, poštmist (Jindřich Světnica); Petr Ivanovič Dobčinskij, statkář (Jaroslav Kuneš); Petr Ivanovič Bobčinskij, statkář (Jaroslav Dufek); Christian I. Hübner, okresní lékař (Jaroslav Knesl j.h.); Svistunov/ Miška (Martin Sláma); Číšník (Miroslav Výlet j.h.)
Psali jsme o hře
 
 
 
Katalog /
katalog her, oper, knih a cd
 
Divadlo /
 
Národní divadlo Brno /
 Na repoertoáru
  Dalších 5
 Po derniéře
  Dalších 5
 
Divadlo žije! 
Scena.cz - 1.kulturní portál  
/
Jak    číst příspěvky
   se registrovat
   soutěžit
   hledat
 
 
 
Mapa serveru